Úvodní strana Odborné články Povodně a pes

V oblastech, které byly postiženy povodněmi přibývá majitelům psů k jejich nemalým starostem o znovuobnovení kvalitního bydlení ještě nutnost postarat se o svého psa, aby i on přečkal těžké časy ve zdraví. Povodně podstatnou měrou narušily život lidí – evakuace, změna životních podmínek, změna stravování, změna psychiky…Nejen na lidi mají povodně hluboký vliv, ale také na psy. I u nich dochází ke změně životních podmínek – ztrátě teritoria, změnám v krmení, v denních návycích, v psychice majitele (pozice vůdce smečky může být v hromadném ubytování narušena), vnějšího prostředí (bahno, nezvyklé pachy, skládky kazících se potravin, chemické látky, uhynulá zvířata). Tyto změny se silně odráží na chování psa a může dojít i ke vzniku přeskokových jednání, které mohou vyústit i v docela nebezpečné situace, protože na psa působí celá řada vlivů, na které dříve nebyl zvyklý. Zde nastupuje nezastupitelná úloha majitele, aby klidným, ale rozhodným způsobem přiměl svého psa k postupnému zvládnutí nových životních podmínek. V denní péči o svého psa musí chovatel zajistit řádné ustájení a stabilizovat krmný režim. Preventivní opatření proti vzniku onemocnění spočívají především v denní péči o psa a sledování jeho zdravotního stavu, v předvedení psa k veterinárnímu lékaři k vyšetření (běžná prohlídka, ošetření po poranění), vakcinaci, dehelmintizaci (odčervení), dezinsekci (odblešení, odklíštění) a průběžné dezinfekci ustájovacího prostoru. Samozřejmě nesmíme opomíjet dodržování pravidel osobní hygieny. Nesmíme také podceňovat žádná poranění psa, která za daných okolností mohou přispět i k jeho vážnému onemocnění. Ustájení Prostor, ve kterém je pes umístěn by měl chovatel vyčistit, vysušit a dezinfikovat. Měli bychom si uvědomit, že místo ustájení bude mít jiné pachy, na něž nebyl pes původně zvyklý, někdy dojde i k zásadním změnám ustájení a pes se nebude vracet na původní místo. Zde je nutná jistá doba na jeho přivyknutí na změny. Psi a ostatní zvířata evakuovaná nebo zachráněná spolu s majiteli mohou být také přepraveni do dočasného náhradního ubytování. Pokud zde mohou naši miláčci zůstat spolu s námi, je to ideální, protože se minimalizuje tzv. popovodňový stres (u zvířat i lidí). Adaptace zvířete v dané situaci je na rozdíl od člověka poněkud rychlejší. Pokud není možné umístit psa spolu s majitelem nebo jde o volně nalezená – odchycená zvířata, umisťují se tato zvířata do útulků nebo je nutno nalézt vhodné nouzové řešení. Všechna tato zvířata podléhají přísné karanténě a dále se uplatňují zvláštní protinákazová veterinární opatření. Krmení a napájení V první řadě je nutno provést vymytí, vyčištění a dezinfekci misek. Do režimu krmení, ale nejen do toho, je zapotřebí uvést opět pravidelnost. Ke krmení je nutno používat zdravotně nezávadná krmiva jak komerční, tak i vařená. Pokud došlo k zaplavení skladů s krmivem pytlovaným (granulované krmivo, krmné těstoviny) nebo konzervovaným (masové konzervy, kompletní konzervované krmivo), postupujeme dle zásad, které se uplatňují u zasažených potravin určených pro člověka – tj. zatopené pytlované krmivo se likviduje jako ostatní komunální odpad, nezasažené zásoby je nutno prohlédnout, zda nedošlo ke zvlhčení obsahu atd., nicméně je doporučováno i tyto zásoby likvidovat. V tržní síti je lépe se vyhnout krmivům, jejichž obaly nasvědčují tomu, že se po určitou dobu nacházely ve vlhkém prostředí. Co se týče konzerv, je nutno prohlédnout každou konzervu zvlášť, prověřit neporušenost obalu a konzervového sváru, pokud se nám jeví konzerva jako nedotčená, je možno toto krmivo dále používat. Z hygienických opatření je však potřeba dodržet zásadu, že tyto konzervy bychom měli povrchově omýt a dezinfikovat. Ostatní zásoby (potraviny živočišného původu chlazené, mrazené) se nehodí pro výživu lidí a pokud jsme ke svému psovi jen trochu citliví, nepoužijeme tyto suroviny ani pro přípravu jeho krmení. Narušení chladicího nebo mrazicího řetězce, byť by nedošlo k přímému zatopení, je považováno za faktor, mající za následek zdravotní závadnost a rizikovost takto uchovávaných potravin pro lidské zdraví. V žádném případě by takovéto „potraviny“ neměly být použity pro přípravu krmiva pro našeho psa. Často může dojít i ke změně v druhu krmení, na které nebyl pes původně zvyklý, a proto může i zpočátku krmení odmítat. Veškeré zbytky krmiva je nutno pravidelně odstraňovat. Při venčení psa je nutno zamezit konzumaci nalezených potravin. Pitný režim zvířete by neměl být žádným způsobem omezován, v misce by měl mít pes k dispozici během celého dne dostatek pitné, zdravotně nezávadné vody. Minimálně musí být pes napájen alespoň 3x denně. Průměrná spotřeba vody je udávána v rozmezí 20 – 40 (60) ml/kg tělesné hmotnosti. Spotřeba vody obecně závisí na řadě faktorů, např. na podmínkách prostředí – zejména teplotní režim, dále na plemeni – malá plemena mají potřebu vody relativně vyšší. Je nezbytné používat prověřenou zdravotně nezávadnou vodu (vodovodní řád prověřují hygienické stanice), možné je používat i balené vody, zásadně neperlivé. Při používání vody ze studny je nutno tuto vodu nechat vyšetřit, v případě nevyhovujících výsledků je nutno studnu vyčerpat, vyčistit a dezinfikovat. Veškerá tato opatření v podstatě kopírují potřeby člověka a opatření prováděná v lidské populaci. V oblastech, které byly zaplaveny, kde je jediným a dočasným zdrojem vody (mimo vody balené) přistavená cisterna s pitnou vodou, nesmíme zapomínat, že tato voda musí být před použitím ošetřena varem. Jako doplněk je vhodné podávat vitaminové preparáty a preparáty s probiotickým účinkem, které upravují a příznivě ovlivňují střevní mikroflóru, zejména pokud dochází ke změnám ve způsobu krmení. Hygienický režim, základní pravidla hygieny a zoohygieny Při venčení psa se někde bude náš pes ještě pohybovat v blátě, jinde se mu bude zase v srsti usazovat zvířený popovodňový prach. Chovatel by měl zabránit psovi kontakt s vodou v kalužích a se skládkami odpadů, protože celé prostředí bude ještě dlouhou dobu po povodni kontaminováno a bude tak možným a reálným zdrojem vážného onemocnění psa. Travnaté plochy je vhodné po vyschnutí terénu posekat a shrabanou trávu zkompostovat prosypáním vrstvami nehašeného vápna nebo použitím uzavřených kompostérů, které zajistí likvidaci choroboplodných zárodků zvýšením teploty v kompostu. Travní porosty, které byly zaplaveny, se nehodí ani ke krmení domácího zvířectva, neboť na trávě mohou ulpívat vývojová stadia různých cizopasníků. Při sekání trávy je nutno použít respirátor pro ochranu našeho vlastního zdraví. Z důvodu předcházení možnému pokousání našeho psa jinými psy bychom měli raději omezovat přímý kontakt svého psa s cizími psy, u nichž se mohou projevit různé formy emočního chování – strach, agresivita, zvýšená pohyblivost, které mají základ ve změněné situaci po povodni, kdy mnoho psů zůstalo opuštěných. Ušetříme si tak mnohé problémy spojené s léčbou zbytečných úrazů a poranění svého psa. U psů držených v bytě je potřeba provádět venčení na čistějších travnatých plochách, vyvarovat se místům zabahněným i již vyschlému blátu. V bahně probíhají tlecí procesy a není možno vyloučit kontaminaci původci různých onemocnění, protože pod „dekou z bláta“ mohou být pohřbeni hlodavci a jiná zvířata. Po příchodu domů bychom měli svého psa vyčistit, vykartáčovat, umýt vlažnou vodou (tlapky, končetiny, břicho a ostatní znečištěné části těla) a řádně celého psa osušit. Je potřeba zkontrolovat zda se pes nezranil o ostré předměty, kterých je po opadnutí vody všude dost, a jakékoli zranění okamžitě ošetřit nebo předvést psa na nejbližší veterinární ošetřovnu. U psů chovaných venku doporučujeme provádět častěji úklid kotce s účinnou dezinfekcí roztokem Chloraminu nebo Sava. Obecně platí, že bychom měli psa častěji česat a srst stírat vlhkým hadrem, protože po vyschnutí prostředí se značně zvýší prašnost a v srsti psa se mohou usazovat potencionálně kontaminované částice prachu. U psů stříhaných je dobré aktuálně zkrátit srst a zjednodušit si tak péči o čistotu srsti. Je samozřejmé, že při péči o zdraví svého psa musíme mít na paměti také ochranu vlastního zdraví dodržováním pravidel osobní hygieny (mytí a dezinfekce rukou po ošetření psa). Zdravotní rizika při poranění psa v rizikové oblasti Jakékoli poranění psa je nutno odborně prohlédnou veterinárním lékařem, žádná poranění nesmíme podceňovat, je reálná infekce ran sporami bakterií Clostridium tetani (tetanus psů), vakcinace se u nás v běžné populaci psů neprovádí. Cestou infekce do organismu u tohoto onemocnění jsou velmi častá poranění na tlapkách od střepů, hřebíků, kdy hrozí kontaminace rány sporami původce tetanu z půdy, bláta a prachu. Ohroženými skupinami psů jsou štěňata v období výměny mléčného chrupu, kdy k infekci může dojít dásní, ve které zůstávají poměrně rozsáhlá a hluboká poranění po vypadání mléčných zubů. Tato štěňata mají potřebu všechno ohryzávat a je na nás, abychom jim v tom zabránili alespoň na vycházkách. Další ohroženou skupinou jsou staří psi, u nichž je běžně pozorován pokles obranyschopnosti organismu a zpravidla i špatný stav zubů a dásní. Pokud dojde k poranění, co nejdříve ránu ošetříme, dezinfikujeme a obvážeme a měli bychom navštívit veterinárního lékaře, který psu aplikuje preventivně sérum proti tetanu, příp. toto sérování kombinuje s antibiotickou clonou. Preventivní veterinární opatření V oblastech, postižených záplavami se doporučuje vakcinovat a za 2 – 4 týdny revakcinovat psy proti leptospiróze i přes současnou příznivou nákazovou situaci. Pokud dochází k nouzovému ustájení psů v zařízeních Armády ČR, revakcinují se psi celým spektrem – kombinovanou polyvalentní vakcínou proti psince, parvoviróze, infekčnímu zánětu jater, infekční laryngotracheitidě, leptospiróze a vzteklině. Velmi vhodné je také provést ošetření psů tzv. antiektoparazitiky, což jsou přípravky především proti blechám a klíšťatům. Tyto přípravky mají mimo jiné i repelentní účinek proti komárům a ostatnímu hmyzu, u kterého je předpoklad přemnožení v období po záplavách. Dále je nutno provést „odčervení“, tedy ošetření proti oblým střevním červům a tasemnicím. O všech těchto skutečnostech a doporučovaných opatřeních vás informuje kterýkoli praktický veterinární lékař.

---

---