Úvodní strana Odborné články Které kýly představují nebezpečí?

Kýla je definována jako proniknutí orgánu nebo jeho části defektem ve stěně anatomické dutiny, ve které leží. Může dojít k narušení funkce jak stěny, tak obsahu kýly. Toto narušení funkce nemusí být důležité, ale v některých případech vede k vážným následkům až k úmrtí zvířete. To se stává v případě, kdy je vsunutý orgán uskřinut v kýlní brance a dochází k jeho omezenému prokrvení. Při uskřinutí dochází též ke srůstům s kýlním prstencem či kýlním vakem. Tyto srůsty opět nemusí mít závažné důsledky, ale pokud uzavírají průchodnost střeva, vedou k rychlému hromadění plynů a tekutin ve střevě s významným dopadem na rovnováhu tekutin a elektrolytů v organismu. Uskřinutí močového měchýře v perineální kýle může též vést k urémii (hromadění močoviny v krvi) a zadržování tekutin. Zaškrcení zahrnuje přerušení či omezení krevního zásobení obsahu kýly. V důsledku tohoto stavu může dojít jednak k naplnění obsahu kýly plyny (v případě střeva), jeho nadměrnému roztažení a následnému přerušení průtoku krve, nebo k přímému přerušení průtoku krve uskřinutím. Následkem přerušení krvení dochází k odúmrti stěny uskřinutého orgánu s jejím následným prasknutím a vylitím obsahu orgánu s následkem ztráty tělních tekutin či septikémii (otravě krve). Pro ošetření kýl existují čtyři hlavní principy: 1) navrácení obsahu kýly do jeho normální pozice (uvnitř dutiny břišní) 2) bezpečné uzavření kýlní branky (zabránění opakování stavu) 3) odstranění přebytečné tkáně kýlního vaku 4) využití pacientových vlastních tkání vždy, pokud je to možné Protože umístění kýlního obsahu je často velmi nepřehledné, je nutno při chirurgickém zákroku dostatečně odhalit kýlní vak i kýlní branku, aby bylo možno stanovit rozsah případných srůstů a umístění cév, prokrvujících kýlní vak a obsah. U tříselních kýl je pro repozici orgánů a zpřehlednění situace často nutné i chirurgické rozšíření kýlní branky. Pokud jsou srůsty odstraněny a kýlní obsah reponován zpět do normální polohy, je prvořadou chirurgickou technikou uzavření kýlní branky sešitím původních tkání. V některých případech, například při uzavírání perineálních kýl, je nutno provést některé lokální uvolňovací řezy, pro snížení tahu v místě sešití. Mezi kýly, představující akutní problém patří kýla tříselná (ingvinální). U mladých samců dochází k vsunutí orgánů dutiny břišní tříselným kanálem do šourku a tento typ tříselné kýly se nazývá kýla skrotální (šourková).Vzhledem k tomu, že u mladých samců je tříselný kanál poměrně dlouhý a úzky, existuje zde poměrně velké nebezpečí uskřinují semenných cév a provazců. Typickými příznaky této kýly jsou výrazná místní bolestivost, otok a další příznaky zánětu. Specifické příznaky závisí na tom, který z břišních orgánů je do kýly vsunut. Pokud je to tenké střevo, připojují se příznaky typické pro akutní břišní bolestivost. Obvykle je přítomna též bolestivost a otok varlat. Majitelům psů se skrotální kýlou je doporučována kastrace psa současně s korekcí kýly. Dalším druhem kýly, která může způsobit vážné problémy je traumatická břišní kýla. Většina těchto kýl se nachází ve spodní zadní části břicha, či za žebry, kdy může dojít i k poranění bránice. Při proražení břišní stěny tupou ranou je nebezpečí poranění orgánů dutiny břišní, ale při ostrých poraněních, jako jsou střelné rány nebo rány způsobené pokousáním, je toto riziko neúměrně větší. Příznaky traumatické břišní kýly jsou často maskovány příznaky souvisejícími s otokem a zhmožděním v okolí poranění a mohou tak ztížit diagnostiku. Významným diagnostickým vyšetřením v těchto případech je RTG, které odhalí změnu polohy orgánů v dutině břišní, dále ultrazvukové vyšetření a případně diagnostický výplach pobřišnice. Perineální kýla je obvykle chronické onemocnění a u poměrně malého počtu pacientů dochází k akutním komplikacím, způsobeným vsunutím močového měchýře nebo prostaty do kýlní branky, s následným zaškrcením močových cest a poruchou močení. Psi jsou většinou prezentováni s obtížným močením a v případě zvýšení tlaku v močovém měchýři dochází ke ztvrdnutí kýlního obsahu na pohmat. Léčba zahrnuje klasické metody, ale v případě nutnosti fixace močového měchýře či tlustého střeva v dutině břišní, je nutno použít břišní přístup.

---

---