Tisk

1.7.
2007

Brániční kýla – diagnostika a léčba

Autor: Theresa W. Fossum, DVM, PhD, College of Veterinary Medicine, Texas, USA

Brániční kýly jsou praktickými veterináři poměrně něžně diagnostikovány a mohou být buď vrozené nebo způsobené úrazem. Vrozené brániční kýly jsou spíše vzácné, protože postižený jedinec uhyne při porodu nebo těsně po něm. Nejčastější příčinou vzniku brániční kýly jsou traumata a z nich především autoúrazy. Náhlé zvýšení nitrobřišního tlaku, doprovázené silným úderem do břišní stěny způsobí rychlé vyprázdnění vzduchu z plic /pokud je záklopka hrtanu otevřena/ a může též vést k protržení bránice. Trhlina vzniká v nejtenčím místě bránice. Traumatické brániční kýly jsou často doprovázeny výraznými dechovými obtížemi, ale časté jsou též chronické případy, při kterých postižené zvíře nejeví žádné klinické příznaky. Vznik tohoto onemocnění nijak nesouvisí ani s plemenou příslušností ani s pohlavím zvířete. Délka trvání tohoto onemocnění se může pohybovat v rozsahu několika hodin až několika let. 15-25% případů je diagnostikováno v řádu týdnů po úrazu. Kýla může být diagnostikována už u zvířete přivezeného v akutním poúrazovém šoku nebo může být vedlejším nálezem při dalších traumatických problémech, souvisejících s úrazem např. frakturách. Klinické příznaky při chronických bráničních kýlách jsou buď potíže s dýcháním a únavnost při pohybu nebo potíže spojené s trávicím ústrojím /nechuť k jídlu, zvracení,průjem, úbytek tělesné hmotnosti, bolestivost po pozření potravy/ a mohou být také nespecifické /deprese/. Mnoho postižených psů s chronickou brániční kýlou nemá při vyšetření žádné dechové obtíže. Při náhlém poúrazovém vzniku kýly je mnoho pacientů v šoku. To znamená, že mají typicky světlé nebo namodralé sliznice, zrychlené dýchání a srdeční činnost a zástavu močení. Vznikají srdeční arytmie, které mohou být smrtelné. Další klinické příznaky souvisejí s tím, který z orgánů je do kýlní brány vsunut a odpovídá postižení dýchacího, trávicího či oběhového systému. Často vsunutým orgánem jsou játra, přičemž následkem zaškrcení jaterních cév dochází k naplnění hrudní dutiny prosakující tekutinou. Definitivní stanovení diagnózy je obvykle prováděno rentgenovým a ultrazvukovým vyšetřením. Pokud je vsunuta pouze malá část orgánu, bývá rentgenová diagnostika obtížná. Využitelné je též kontrastní rentgenové vyšetření hrudní dutiny. Pokud zvíře trpí dechovými obtížemi je vhodné mu podávat kyslík. U zvířat v šoku zavádíme infuzní a antibiotickou léčbu. Chronické brániční kýly mají trochu horší prognózu než akutní, ale u obou skupin je prognóza dobrá až výborná při prevedení chirurgického ošetření. Pokud došlo k vážnému zhmoždění plic úrazem, je možno chirurgický zákrok odložit do doby stabilizace celkového stavu zvířete. Doporučujeme však chirurgický zákrok odkládat co nejméně je to možné. Při vsunutí žaludku se jedná o velice akutní stav, vyžadující okamžitý chirurgický zákrok, z důvodu možného zaškrcení a roztažení plynatého žaludku, který může způsobit fatální dechové potíže. Defekt v bránici se uzavírá šitím z dutiny břišní po navrácení vsunutých orgánů na své místo. Při operaci je nutno pečlivě vyšetřit další vnitřní orgány, zdali nejsou též poškozeny úrazem, případně je též ošetřit. U zvířat, která přežijí prvních 12 až 24 hodin po operaci je prognóza výborná a obnovení kýly je velmi málo časté.


Překladatel:
MVDr. Zbyněk Lonský

Veterinární ošetřovna
Počátecká 1013/5
140 00 Praha 4
tel.: +420 261264278
e-mail: dr.zbynek@worldonline.cz