Úvodní strana Odborné články Luxace čéšky (patelly)

Viděl jsem průkazy původu, které svědčily o tom, že byli pářeni úzce příbuzní jedinci. Kdybych měl já jako genetik na starosti takový chov, musel bych počítat se žalobou, s ohledem na stávající genetické znalosti. Jak dlouho se ještě budou moci chovatelé odvolávat na svou neznalost jako omluvu proti obviňování z dodávání defektních výrobků? R. G. Beilharz Genetics and Hereditary Diseases Univerzita Melbourne, Austrálie, 1991

Úvod Kongenitální luxaci čéšky zjišťujeme nejčastěji u toy plemen. Ve většině případů jde o vnitřní přemístění čéšky. Iniciačním faktorem pro vnitřní přemístění čéšky je pravděpodobně coxa vara (viz dále) krčku kosti stehenní. To má za následek vnitřní tah svalů a čéška je tažena vnitřně ve žlábku kladky kosti stehenní a luxována. Luxace má za následek změny utváření spodní části stehenní kosti a vrchní části kosti holenní. Příznaky se objevují většinou ve stupni 2. Příznaky vnitřní luxace čéšky představují krátké epizody přerušovaného kulhání. Tyto epizody souvisejí s luxací čéšky. Období normální chůze jsou umožněny zpětným návratem čéšky do normální polohy ve žlábku kosti stehenní. Luxace je někdy spojená s bolestivostí. Historie Koncem roku 1999 se na nás obrátili zástupci chovatelských klubů pudlů, zda by se nedal sledovat výskyt luxace čéšky. Jeho posouzení se totiž mělo stát od 1. ledna 2000 povinností pro zařazení jedince do chovu. V naší republice existovaly tři kluby: Klub chovatelů pudlů, Klub přátel chovatelů pudlů, Klub nezávislé sdružení chovatelů a přátel pudlů v ČR. Dne 16. ledna 2000 byla podepsána Dohoda o posuzování luxace čéšky. Součástí dohody bylo i ustanovení, že výsledek luxace čéšky měl v roce 2000 pouze informativní charakter a sloužil k posouzení výskytu luxace čéšky v populaci vyšetřovaných zvířat. Postup vyšetření MVDr. Jan Beránek z Veterinární kliniky Jaggy v Brně na základě dohody pracovní schůzky veterinárních lékařů – posuzovatelů luxace čéšky vypracoval metodiku pro posuzování luxace čéšky, podle které se začalo posuzovat. Jak si mohlo ověřit mnoho majitelů, kteří toto vyšetření se svým psem postoupili, je tato vada prokazatelná jednoduchým klinickým vyšetřením. Není potřeba zvíře uspávat či rentgenovat. Vyšetření se provádí u ležícího zvířete na boku. Při vyšetření se zjišťuje umístění čéšky a případná změna související s její luxací. Tabulka 1: Postup stupňování luxace čéšky (podle Singletona) Stupeň 0 - koleno bez luxace čéšky I - občas nezatěžovaná končetina, čéšku luxujeme snadno manuálně (čéšku přemístíme z jejího fyziologického umístění snadno pomocí tlaku prsty), čéška se po luxaci sama vrací do normální ozice, bez krepitace, minimální nebo žádné změny kosti holenní II - nejčastěji nezatěžovaná končetina, někdy zatěžovaná v poloohnutí, luxace čéšky je střídavá, luxovaná čéška se vrací do původní polohy manuálně nebo otočením kosti holenní, z normální pozice luxuje čéška ohnutím kolena, luxace je možné dosáhnout i manuálně nebo otočením kosti holenní, po luxaci není výrazná tendence ke spontánnímu návratu do normální polohy, krepitace (chřestění, šelest způsobený třením ploch) III - trvalá luxace, kterou lze při natažení končetiny manuálně navrátit do normální polohy, po repozici znovu luxuje, nezatěžovaná končetina nebo zatěžování v poloohnutí, ohnutí a natažení vede k odtažení hlezna, mělká až plochá kladka kosti stehenní IV - trvalá luxace bez možnosti repozice, kladka kosti stehenní chybí nebo je konvexní, nezatěžovaná končetina nebo zatěžování v poloohnutí Normální koleno Koleno, neboli kolenní kloub, tvoří pohyblivé spojení kosti stehenní a kostí bérce. Kosti bérce jsou dvě, a to kost holenní a u psů zakrnělá kost lýtková. Kloub je doplněn ještě čéškou (patella). Čéška je malá kost, která je k ostatním kostem (kosti stehenní a kostem bérce) připojena jen vazy. Konec kosti stehenní je tvořen dvěma kostěnými hrboly. V zářezu (kladka) tvořeném těmito hrboly se pohybuje čéška. Je-li koleno zdravé a řádně vyvinuté, čéška se pohybuje jen v uvedeném zářezu mezi hrboly kosti stehenní. Základní pohyby, které vykonává kolenní kloub, jsou ohnutí a natažení. Koleno s luxací Dojde-li k přemístění čéšky mimo kladku, hovoříme o luxaci čéšky. Čéška se může přemístit směrem dovnitř kolena (mediální luxace) nebo vně kolena (laterální luxace). U plemene pudl nejčastěji zjišťujeme mediální luxaci čéšky. Tato luxace je způsobena nebo vyvolává následující změny na kostře pánevní končetiny: 1. coxa vara – vybočená kyčel, nenormální postavení kyčle pro příliš malý úhel sklonu mezi krčkem a střední částí stehenní kosti 2. genu varum – koleno vbočené do „O“; osa stehna svírá s osou bérce úhel dovnitř otevřený – třetina kosti stehenní blíže ke kolenu je stočená dovnitř 3. mělká kladka 4. nedokonale vyvinutý vnitřní hrbol kosti stehenní 5. vnitřní otočení drsnatiny (místo na kosti holenní, kde se upínají svaly a vazy) kosti holenní, které je spojeno s otočením kosti holenní 6. vnitřní zaoblení horní části kosti holenní 7. vnitřní vtáčení prstů, i přes vnější otočení dolní části kosti holenní Vývoj a genetika Tato vada je považována za dědičnou. Vzhledem k tomu, že na utváření kolenního kloubu se podílí mnoho anatomických struktur, i luxace čéšky může být způsobená (jak bylo uvedeno) mnoha různými abnormalitami. Anatomické deformace, které způsobují luxaci čéšky, jsou přítomny již při narození. To je důkazem toho, že vada je polygenně (mnoha geny) ovlivněna. Tyto geny kódují jednotlivé struktury kolena. Výsledky V letech 2000 – 2002 bylo vyšetřeno celkem 400 jedinců plemene pudl (všech rázů) na luxaci čéšky. Jedinců s nějakým stupněm luxace čéšky bylo 83 (20,75 %). Luxaci čéšky tedy měl každý pátý vyšetřený jedinec. Tabulka 2: Výsledky vyšetření luxace čéšky Rok 1995/ 1996/ 1997/ 1998/ 1999/ 2000/ 2001 Celkem: Počet zapsaných jedinců 1395/ 991/ 881/ 767 / 712 / 638 / 655 / 6039 Počet vyšetřených jedinců 2/ 6/ 26/ 99/ 136/ 97/ 34/ 400/ % vyšetřených jedinců ze zapsaných 0,14/ 0,6/ 3,0/ 12,9/ 19,1/ 15,2/ 5,2/ 6,6/ Počet jedinců postižených luxací čéšky 1/ 2/ 2/ 20/ 34/ 18/ 6/ 83/ % postižených jedinců z posouzených 50/ 33,3/ 7,7/ 22,2/ 25/ 18,6/ 17,6/ 20,75/ % postižených jedinců z počtu zapsaných 0,14/ 0,6/ 2,95/ 12,9/ 19,1/ 15,2/ 5,2/ 6,6 Data počtu zapsaných jedinců do roku 1997 jsou bez záruky. Závěr Luxace čéšky se v chovu pudlů vyskytuje. Z vyšetřených psů byl postižen každý pátý jedinec. Vzhledem ke genetickému základu onemocnění nepůjde vadu z chovu eliminovat bez chovatelských opatření (selekce). Pro přesné nastavení tohoto selekčního tlaku bude zapotřebí zajistit, aby co nejvíce čistokrevných jedinců, neboli jedinců s rodokmenem, bylo vyšetřeno. Z uvedených dat vyplývá, že z jedinců narozených v roce 1999 bylo vyšetřeno jen 19,1 % zapsaných psů a fen. U pudlů narozených v jiných letech jich bylo vyšetřeno podstatně méně. Ideální by bylo, aby chovatelé svou osvětou působili na nové majitele štěňat, a ti potom se svým psem podstoupili toto vyšetření. Tak by byli vyšetřeni všichni zapsaní jedinci, i ti, kteří nejsou dále používáni v čistokrevném chovu. Chtěl bych touto cestou poděkovat všem posuzovatelům luxace čéšky, kteří mi poskytli data, na jejichž základě bylo možné toto vyhodnocení vypracovat. Velký dík patří také všem chovatelům a majitelům pudlů, kteří nechali své domácí mazlíčky vyšetřit.

---

---