21.5. 2003
Seminář pro chovatele psů na téma - Kulhání, Dysplazie kyčelního a loketního kloubu; Březost, Porod a císařský řez
Ze semináře jsem pro Vás vybrala několik důležitých postřehů: Kulhání Téměř každý majitel psa se někdy ocitl v situaci, kdy jeho zvíře začalo kulhat. Příčinou mohou být nejen traumatická onemocnění kostí a kloubů (zlomeniny, poranění kloubů, vazů a šlach), ale i netraumatická, jako jsou záněty kostí, nádory, metabolická onemocnění (např. hyperparatyreóza – hypefunkce příštitných tělísek, jež má za následek poruchy metabolismu vápníku a fosforu, špatnou mineralizaci kostry, odvápňování a bolestivost), neurologická onemocnění (např. paréza – částečná obrna končetiny, kdy bedrokřížový vaz tlačí zespodu na míšní nervy, ty ochabují částečně nebo úplně a dojde k obrně končetiny) nebo i problémy se zvětšenou prostatou, zánětem dělohy apod., kdy zvíře trpí bolestí a ulevuje si, jak může. Pro laika i odborníka je někdy velice obtížné najít pravý důvod kulhání a ke správné diagnóze pomůže až bedlivé pozorování, důkladné vyšetření (pohmatem, poslechem …), zhodnocení vhodnosti potravy, péče a prostředí, ve kterém zvíře žije (pohyb, další psi, schody apod.) a případně odborná vyšetření (RTG, rozbor krve, rozbor synovie – kloubní tekutiny, EKG, ultrazvuk, výjimečně i tomograf). Co považují veterináři za velice důležité je to, aby se psem do ošetřovny přišel ten člen rodiny, který psa nejlépe zná, je s ním nejvíce času a je schopen o něm podat nejpřesnější informace. Většinou to nebývá otec – hlava rodiny, protože je většinu dne v práci!!! Štěňata velkých plemen psů jsou v období růstu zatížena mnohem větším rizikem ortopedických problémů než malá plemena. Svou úlohu zde hraje dědičné založení, výživa a zátěž rostoucího jedince. Překotný růst štěňat vede často kolem 5-6. měsíce stáří k nadměrné námaze kostí, vazů a šlach. Svaly rostou a kostra nestíhá…Výsledkem je vývoj dysplazie kyčelního kloubu, prošlapování tlapek a postojové abnormality. Vliv hraje i obsah vápníku v potravě. Krátkodobý nedostatek nevadí, ale přebytek nabourává rovnováhu minerálních látek a je predispozicí pro osteochondrotická onemocnění (nedostatečná tvorba chrupavčité a kostní tkáně). Veterináři tedy radí: - krmit kompletní granulovanou směsí pro juniory velkých plemen - nepřidávat žádné další minerály nebo vitamíny (zejména vápník) Fakt je, že erdelové patří spíše mezi střední plemena, ale zkušenosti dokazují, že i oni mohou trpět podobnými obtížemi jako štěňata opravdu velkých a obřích plemen psů. Žádná rada není proto nikdy zbytečná. DKK (dysplazie kyčelního kloubu), DLK (dysplazie loketního kloubu) Jde o vývojová polyfaktoriální onemocnění, projevující se abnormálním růstem hlavice a jamky kloubu. Kloub je pak nestabilní a uvolněný, má tendenci ke vzniku degenerativních kloubních změn (artrózy). Onemocnění je dědičné, ale ne vrozené, vyvíjí se u geneticky predisponovaného štěněte vlivem nadměrné zátěže v pubertě a vysoké hmotnosti psa (zejména kolem 1/2 roku věku) – nejen z důvodu obezity, ale díky rychlému růstu organismu. Jde o silně bolestivé onemocnění, projevující se v době puberty, kdy vzniká a v době stáří, kdy se zhoršuje jeho stav. Může být mnoho let skryto bez příznaků a pak propuknout prudce ze dne na den v podobě zánětu. Diagnostikuje se rentgenem. Psi se podle výsledku rozdělují na dysplatické (C, D, E = 2, 3, 4), nedysplatické (A = 0) a s přechodnou formou (B = 1). Někdy jsou však samotné kosti v pořádku (0/0), ale kloub je volný a vyvíjí se artróza. I tento stav je posuzován jako dysplatický, stupeň DKK 2. Rozlišení stupňů 2 a 3, příp. 4 je velice obtížné, někdy nemožné a dle veterinářů vlastně zbytečné. Tito psi zkrátka mají DKK a v chovu by neměli být v žádném případě použiti. Diagnostika není často úplně objektivní a je třeba podotknout, že úplné odstranění DKK z populace je nemožné.Podle statistik ze spojení negativních rodičů (0/0) se může až s 30 % pravděpodobností v potomstvu DKK objevit. V USA vyvinuli zcela odlišnou metodu hodnocení DKK. Zhotovují se dva RTG snímky – jeden, kdy ke kloub v kloubní jamce, druhý, kdy je silou odtažený co nejdále od jamky. Měří se tzv. „volnost kloubu“. Toto vyšetření lze provádět již ve věku 4 měsíců. Bylo zjištěno, že naší metodou vyhodnocení negativní psi (DKK 0/0) mají podle USA hodnocení v 50 % volné klouby a tedy i dysplazii! I proto se nedaří DKK z chovů vymýtit. Prevence a léčba Léčit dysplazii nelze. Lze se pouze snažit o zmírnění jejích projevů. Mladá rostoucí zvířata zbytečně nepřetěžujte, nehoňte u kola a zajistěte jim vyváženou stravu bez nadbytku bílkovin, s dostatečným množstvím minerálních látek. K průmyslovým granulovaným krmivům nepřidávejte žádné minerální doplňky. V případě, že přesto dojde k projevu kloubního onemocnění (a tyto rady se týkají i jakéhokoli jiného KULHÁNÍ, zajistěte psovi KLID a TEPLO (zavřít psa do pokoje, kotce, nosit do schodů, nenechat ho prochladnout, zajistit, aby ho neobtěžovalo jiné domácí zvíře…) Pes si díky své zvědavosti, žravosti a oddanosti pánovi svůj klidový režim sám nenajde. Musíme mu ho připravit (a mírně ho k němu donutit) sami. Klid mu pomůže stokrát víc než jakákoli protizánětlivá a uklidňující injekce či tableta. (Ta sice na chvíli zbaví bolesti, ale zvíře poškozenou část těla používá, zatěžuje a poškození se prohlubuje). Lékaři radí, že je možné KRÁTKODOBĚ podávat proti bolesti ASPIRIN (nejlépe šumivý fy. Bayern), případně Rimadyl, Brufen aj., ale upozorňují, že jejich dlouhodobé používání může způsobit vředovatění žaludeční sliznice a destrukci chrupavčitých tkání = napomáhají artróze. Stejně jako u lidí lze provést i operaci poškozených kloubů, s aplikací endoprotézy, implantátu nebo chirurgicky upravit polohu kloubu, aby se kloub zatížil v jiném úhlu a „neviklal“ se. Je to však finančně velice náročné (u nás 1 endoprotéza 60 tis. Kč, implantát v Rakousku 500 – 750 €). Psům s chronickými problémy (DKK, artróza aj.) a projevy tzv. kloubní ztuhlosti (při vstávání, uléhání, po chvíli se rozchodí) by měly být dopřány kratší, ale časté procházky (např. 5x denně), vyloučit schody a zamezit obezitě psa. Pravidelný pohyb je však nutností, nebo klouby zatuhnou a stav se zhorší. Doporučuje se podávat CHONDROPROTEKTIVA (GAG, Chassoton, Canavit aj.), která by měla napomáhat tvorbě a ochraně chrupavčité tkáně. Dle lékařů není zcela jisté, zda se tyto látky dostávají při perorálním podávání (v potravě) až k těm vrstvám tkáně, kde mohou pomoci, ale nevylučují to (injekční formy fungují 100 %, ale obtížně se shánějí a jsou hrozně drahé). V každém případě jsou neškodné. (Z vlastních i cizích zkušeností však podávání některé z forem těchto preparátů doporučuji, viditelně psům pomáhají). Artróza = degenerativní onemocnění, obranný sebedestrukční mechanismus. Příčinou je nějaký defektní kloub, stačí, je-li volnější než by měl být, buď vrozeně nebo vymknutím, příp. po přetržení vazů apod. Organismus se snaží kloub zpevnit, obaluje ho tvrdou mineralizovanou hmotou, čímž se však kloub nejen stabilizuje, ale také znehybňuje. Výsledkem je silná bolestivost, nechuť k pohybu. Obvyklé jako následek DKK. Polyarthritida = zánět více kloubů, příčinou bývá alergie nebo infekční zánět (jeho ohniskem a zdrojem může být chirurgický zákrok, ale též zánět některého vnitřního orgánu nebo zubní kámen a následná infekce dásní. Kulhání na více končetin, nechutenství, horečka. Panostitida = zánět kostí z přebytku bílkovin ve výživě, nejčastěji mezi 1. a 2. rokem stáří (typické u NO). Silná bolestivost kostí, nechutenství, horečka, kulhání. Prevence – dieta, pozor na průmyslová krmiva s vysokým obsahem bílkovin (30 %). Onemocnění se rádo vrací. Obezita Z medicínského hlediska se za obézní považuje zvíře, jehož hmotnost je o 20 % vyšší než je plemenný standard. Nadměrné hromadění tuku zatěžuje především srdce, oběhový systém a plíce. Obezita je jedním z vyvolávacích faktorů zátěžových ortopedických onemocnění (artróza). Obezita vzniká buď zvětšováním tukových buněk nebo zvětšením jejich počtu a velikosti. Tukové buňky se tvoří v období puberty a růstu organismu. V dospělosti se již počet buněk nemění, jen se mohou zvětšovat. Buňky, jejichž tvorba byla nastartována v období růstu štěněte, budou mít tendenci ke kumulaci tuku i v dospělosti. Proto se tento typ obezity následně daleko hůře „léčí“ a je lépe mu předcházet. Jak psa zhubnout a udržet jeho optimální váhu: · změna chování majitele (nekrmit psa pamlsky, nepodlehnout jeho loudění při jídle – preventivně psa při stolování a přípravě jídla do kuchyně nepouštět, krmit psa pravidelně ve stejnou dobu, vhodné je jeho denní dávku rozdělit na několik menších denně) · postupné zvyšování zátěže psa (procházky, cvičení, aportování čehokoli, plavání. Při artróze toto neplatí – dodržet však pravidelné lehčí procházky) · dieta (omezení kalorií na 60-70 %, doporučuje se krmit komerčními dietami, pravidelně psa vážit a po 2-3 týdnech ho nechat zkontrolovat veterinářem). Úplná hladovka se nedoporučuje vzhledem k nebezpečí zdravotních komplikací (metabolická acidóza), snížení aktivity střev a vzhledem k velké pravděpodobnosti znovunabytí původní hmotnosti po skončení hladovky. Získané návyky (hlavně majitele – žádné pamlsky, krmení od stolu atd., dlouhé procházky, pravidelný režim) se musí dodržovat i celý další život psa. Je to bitva, ale stojí za to. Lepší je pes zdravý, živý a loudící, než nemocný, tlustý a apatický (navíc loudící). Březost V současné době je na trhu mnoho kvalitních chovatelských příruček a knížek se všemi nezbytnými informacemi týkajících se hárání feny, krytí, březosti, porodu a péče o štěňata. Věda jde však neustále kupředu a je dobré si některé věci připomenout a o nové se podělit. · Před vlastním krytím nevystavujte fenu stresu. Snažte se o její maximální pohodlí a dobrou náladu. Při stresu se v jejím organismu vylučují kortikoidy, které blokují ovulaci a tudíž by nedošlo k uvolnění vajíčka a jeho oplození. · Termín krytí nelze považovat za termín oplození. Vajíčko po uvolnění dozrává a je oplozeníschopné 2 dny. Spermie taktéž dozrávají (6-10 h po krytí = kapacitace) a pak jsou oplozeníschopné 4-6 dní. Takže rozdíl termínu krytí a skutečného oplození může být i 6 dní! · Zjištění březosti. Prvních 11 dní sestupuje oplozené vajíčko vejcovodem. 12. – 16. den se zbavuje obalů a volně pohybuje v děložní tekutině (14. den = 1 mm velký zárodek) a 20. den dochází k jeho uhnízdění (21. den = 5 mm), vytváří se placenta. Teprve od této chvíle je možné určit, zda je fenka březí. Vlastní zárodek vidět na ultrazvuku ještě není, ale jeho plodové obaly plné tekutiny ano. (Ideální období pro ultrazvukové zjištění březosti je 20. – 28. den) · Vývoj zárodku a plodu – do 35. dne POZOR na zásahy do organismu matky. Vše má vliv na zárodky. Různé zdroje se v názorech liší, ale lékaři Kliniky Jaggy nedoporučují očkovat, odčervovat ani použít např. Frontline proti blechám či klíšťatům. Fena je velmi citlivá na jakékoli změny, takže neměňte denní režim, venčení, typ krmení, pelíšek ani vlastní chování. Případné nutné zásahy si pečlivě zaznamenejte do kalendáře- může se právě v tom dni poškodit vývin některého z orgánů. Do 35. dne je děloha schopna navíc zárodek úplně absorbovat. 23. den – vyvíjejí se u zárodku játra, čelisti, oči, uši, nos 25. - zuby, obratle, končetiny 30. - osifikace lebky a čelisti 33. - růst prstů, osifikace končetin 40. - již se mluví o plodu; probíhá osifikace obratlů, prstů, zavření očí 45. - osifikace pánve, roste srst 50. - tělo má již zformovaný tvar 55. – kalcifikace zubů 60. – dorůstání srsti na nosu, končetinách, ocásku a břiše Při porodu je štěně osrstěné po celém těle, oči má zavřené a nemá dokončenou osifikaci záprstí a zánártí. Po 35. dni již riziko není takové, fena sama mění chování, je možné a vhodné přejít na krmení pro březí feny (zvýšit množství o 10 %). Po 40. dni březosti děloha zabírá již 2/3 břišní dutiny, doporučuje se krmit 3-5x denně v menších dávkách (ke konci březosti množství oproti záchovné dávce zvýšit o 25-50 %).
zdroj: autorský článek
poděkování: Redakce stránek veterina-info děkuje autorovi článku za možnost zvěřejnení textu.
souhlas: Zveřejněno se souhlasem autora. Článek nebyl nijak jazykově upravován.
