Úvodní strana Odborné články Pyometra u fen

Pyometra fen je definována jako hromadění hnisavého obsahu u nezabřezlých fen, a to buď s otevřeným (otevřená pyometra) či uzavřeným (uzavřená pyometra) krčkem děložním. Pyometra je poměrně častým onemocněním. Zdá se, že predisponované jsou feny starší čtyř let a feny, které nikdy nerodily. Ve sledované skupině bíglů bylo ve věku nad 9 let postiženo klinickými příznaky 15 % fen. Ve švédské studii, založené na údajích pojišťovny, bylo před desátým rokem věku postiženo pyometrou 23 % fen. Jako predisponovaná plemena jsou uváděna bernský salašnický pes, rotvajler, kolie, kavalír king Charles špatněl a zlatý retrívr. Přesná příčina onemocnění je doposud neznámá. V počáteční fázi onemocnění se zdá být důležitá stimulace dělohy vnitřními a vnějšími gestageny v průběhu prodlouženého hárání. Děloha feny je pod vlivem progesteronu vnímavá k bakteriální infekci tím, jak progesteron stimuluje růst žláz sliznice dělohy a jejich vylučovací aktivitu, spolu s uzavřením krčku děložního a otlačením děložních stahů. Navíc mají gestageny potlačující účinek na bílé krvinky v děloze, což přispívá k vývoji bakteriální infekce. Protože progesteron je vždy dominantním hormonem během fáze estru, při které je děložní krček otevřen, vzniká zvýšené riziko vzestupné bakteriální infekce. Dosud nebylo možno toto onemocnění vyvolat pouhou aplikací samotného estrogenu avšak následný efekt vestavenu je evidentně zvýšen účinkem estrogenů. Tím se vysvětluje, proč aplikace estrogenů u fen za účelem znemožnění zabřeznutí, výrazně zvyšuje riziko vzniku pyometry. Nejčastěji zjištěnou bakterií je Escherichia coli, a to v 90 % případů. Určité serotypy, vylučující tzv CNF (cytotoxický nekrotizující faktor), způsobují výraznější poškození sliznice děložní a silnou zánětlivou reakci. Bakteriologickým vyšetřením bylo zjištěno, že infekce je nejčastěji způsobena bakteriemi, pocházejícími z normální mikroflóry postižené feny. To znamená, že zdravá fena nemůže být infikována přenosem bakterií z feny nemocné. Většina fen s pyometrou bývá přivedena do ordinace ve fázi žlutého tělíska (fáze pohl. cyklu). Hlavními klinickými příznaky jsou hnisavý výtok z vaginy v případě otevřené pyrometry a nadměrný příjem tekutin a močení. Feny trpící uzavřenou pyometrou jsou často přivedeny k ošetření v pozdější fázi onemocnění, kdy již endotoxiny (vnitřní jedy), vstřebané zevnitř dělohy již vyvolávají celkové onemocnění a změny klinického stavu. Postižené feny mají většinou zvýšený počet bílých krvinek, prerenální azotemii, hyperproteinemii a hyperglobulinemii (to je zvýšené množství dusíkatých látek, bílkovin a globulinů v krvi). Při diagnostice je preferováno rentgenologické a ultrasonografické vyšetření. Těmito vyšetřeními lze též vyloučit případnou březost v délce do 40 dnů, která by mohla pyrometru imitovat na RTG snímku. Pro konzervativní léčbu jsou nejčastěji používány různé druhy prostaglandinů. V posledních několika letech je rovněž dostupný antiprogesteron. Dále je doporučována léčba širokospektrálními antibiotiky. Na naší klinice používáme prostaglandiny k otevření krčku děložního a vyvolání stahů dělohy, přičemž délka trvání léčby k úplnému vyprázdnění dělohy je 6 – 8 dnů. Současně podáváme širokospektrální antibiotika po dobu tří týdnů. Týden po začátku léčby doporučujeme opakovat ultrazvukové vyšetření. U fen, které se háraly více než před dvěma a půl měsíci kombinujeme prostaglandiny s antagonisty progesteronu. Protože riziko opětovného vzniku onemocnění je poměrně vysoké, doporučujeme chirurgickou léčbu – odstranění dělohy a vaječníků (ovariohysterektomii) v případě starších fen, fen nepoužívaných pro chov, dále v případě uzavřeného krčku děložního, v přítomnosti celkového onemocnění a též v případě nálezu cyst na děložní sliznici při ultrazvukovém vyšetření.

---

---