Úvodní strana Odborné články Nebezpečné škrkavky

Majitelé psů a koček většinou dobře vědí, co obnáší péče o jejich zvířecí přátele. Není to jen starost o potravu, vycházky a pěkný vzhled, ale také o zdraví. Na to je lépe myslet včas a raději chorobám předcházet, než je léčit. Veterinární medicína disponuje dostatkem prostředků k předcházení onemocnění, jimiž chráníme nejen zdraví zvířat, ale i lidí. Psi a kočky mohou být zdrojem tzv. zoonóz neboli onemocnění přenosných mezi zvířaty a lidmi. Patří mezi ně i toxokaróza, způsobená Toxocara canis u psů a Toxocara cati u koček. Za těmito latinskými názvy se skrývají známé škrkavky psů a koček. Toxokaróza je jedno z nejčastějších onemocnění psů a koček. Škrkavkami je napadeno až 90 % štěňat a mladých psů. Tito červi asi 6 - 12 cm dlouzí parazitují v tenkém střevě. U dospělých psů se vyskytují škrkavky ve střevě poměrně zřídka, ale většina má v orgánech uloženy larvičky těchto parazitů. Výskyt škrkavek u koček závisí na způsobu života, zvířata chovaná pouze v bytě jsou nakažená méně často než volně se pohybující a toulavé kočky. Na rozdíl od psů se u dospělých koček běžně vyskytují škrkavky ve střevě stejně jako larvální stadia v orgánech. Škrkavky vnikají do hostitele různými cestami souvisejícími s jeho věkem. Štěňata se většinou již rodí infikovaná škrkavkami. Larvičky v orgánech feny se v poslední třetině březosti uvolní do krve a pronikají přes placentu do plodů. Zbývající dále cirkulují v krevním oběhu matky a po porodu jsou ještě vylučovány asi 3 týdny mlékem. S každým napitím jsou tedy štěněti dodáváni další nebezpeční paraziti. Koťata se sice rodí prostá škrkavek, ale larvičky kolující v krvi jejich matky rovněž přecházejí do mléka a k infekci dochází při sání asi v prvních třech týdnech života. Odrostlejší mláďata a dospělá zvířata se nejčastěji nakazí vajíčky, která jsou vylučována trusem nakažených psů a koček. Po 2 – 4 týdnech se ve vajíčku vyvine larva a zralé vajíčko je schopno infikovat dalšího hostitele. Vajíčka jsou rozptýlena v prostředí a mohou po několik let nakazit nejen psy a kočky, ale i hospodářská a volně žijící zvířata. V jejich orgánech se pak usadí larvičky a po pozření takto infikovaného masa psem nebo kočkou se v nich dále vyvíjejí. Škrkavky jsou pro zdraví psů a koček nebezpečné. Nejvýrazněji poškozují štěňata a koťata, která bývají také nejvíce infikovaná v důsledku průniku larviček ještě před porodem a mateřským mlékem. Bývají většinou postižena všechna mláďata ve vrhu. Škrkavky ještě před dosažením tenkého střeva prodělávají migraci orgány nového hostitele. Po nakažení pronikají do jater, pak do plic, jsou vykašlány a polknuty. Teprve pak ve střevě dospívají. Postižená mláďata jsou ospalá, špatně prospívají a mají výrazně zvětšené napnuté bříško. Poškození plic se projevuje kašlem. Škrkavky vylučují jedovaté zplodiny, na které reaguje nervová soustava křečemi až ochrnutím. Silnější infekce může způsobit i úhyn mláděte. Odrostlejší a dospělá zvířata snášejí sice škrkavky lépe, klinické příznaky nejsou tak výrazné, ale larvičky uložené v orgánech znovu způsobují nakažení mláďat. Od psů a koček se může škrkavkami nakazit i člověk. Nejčastějším zdrojem pro člověka jsou velmi odolná vajíčka škrkavek, která ve vlhčích a stinných místech přežívají asi 3 roky. Vyskytují se v půdě zahrádek, v parcích, na hřištích a pískovištích. Infikují se nejčastěji malé děti při hrách, zahrádkáři, zemědělci, tedy obecně lidé pracující s půdou. Nejedná se však o hostitelství dospělých červů ve střevě, ale o napadení orgánů larvičkami. Onemocnění se nazývá larvální toxokaróza, podle putujících larviček “larva migrans visceralis, LMV“. Poškozují orgány, např. plíce, játra, ledviny a nejnebezpečnější je postižení mozku a očí. Larvální toxokaróza je v naší populaci poměrně častá, ale omezuje se naštěstí pouze na přítomnost malého množství larev bez klinických projevů. Avšak několik stovek lidí, především dětí, u kterých se ročně u nás projeví zdravotní problémy související s larvální toxokarózou, je pro všechny odpovědné majitele psů a koček důrazným upozorněním. Při hrách a mazlením se zvířaty je nebezpečí infekce malé, protože i v případě přichycení vajíčka na srst zvířete dochází brzy k jeho vyschnutí a umrtvení, aniž by se vyvinula larva, neboť není chráněno hlínou, pískem apod. jako je tomu ve volném prostředí. Zdraví lidí souvisí se zdravím zvířat. Úspěšný boj proti škrkavkám závisí především na výrazném snížení vylučování vajíček trusem psů a koček a tím postupné očištění životního prostředí. V 1 g trusu nakaženého zvířete může být až 10 000 - 15 000 odolných vajíček. Hospodářská a volně žijící zvířata, která se také nakazí vajíčky, jsou zdrojem infekce pro psy a kočky krmené syrovým masem, ale i pro lidi mající v oblibě speciality z polosyrového masa. Pro zvířata máme velký výběr průmyslově vyráběných diet, které jsou v tomto směru bezpečné a parazity v mase zlikvidujeme nejen vysokými teplotami, ale také několikadenním zmražením. Zakázat však kočkám lovit myši se nám asi nepodaří. Psy a kočky můžeme před škrkavkami účinně chránit. Ošetřování zvířat však musí být pravidelné, aby byly parazité zlikvidováni nejlépe ještě před kladením vajíček nebo v co nejkratší době. Sortiment antiparazitik je široký, k dispozici v různých formách podle způsobu podání. Pasty jsou vhodné pro štěňata, koťata a malá plemena, tablety pro dospělá zvířata a velká plemena. Antiparazitika jsou neškodná a zvířaty jsou většinou dobře přijímána, protože bývají upravena i chuťově. Štěňata by měla být poprvé ošetřena společně s matkou 10 až 14 dní po porodu. Prospějeme jim zdravotně a zabráníme masivnímu vylučování vajíček. Pokud není uvedeno zvláštní dávkování opakujeme léčbu u štěňat každých 14 dní až do věku 3 měsíců. U koťat postupujeme obdobně, ale první ošetření provedeme až ve 3 týdnech. Do stáří 1 roku je výskyt škrkavek nejčastější, a proto opakujeme léčbu každé 3 měsíce. U dospělých psů je vhodné pravidelné vyšetření trusu každého půl roku a antiparazitární léčba při pozitivním nálezu. Dospělé volně se pohybující kočky odčervujeme 2x ročně. Dodržování těchto zásad v boji proti škrkavkám je projevem zodpovědnosti vůči zvířatům i lidem.

---

---