Úvodní strana Odborné články Fungují Vašemu psovi ledviny?

To není tak zcela nemístná otázka ani nad zdánlivě zdravým starším psem, natožpak jeví-li se nemocným! Onemocnění ledvin je totiž velmi častým údělem masožravců, psa nevyjímaje. Patologové se setkávají s různými poškozeními při pitvách u poloviny psů starších 5 let a u 3/4 psů starších 8 let! Přirozeně, ne vše končí zjevným onemocněním. K tomu dochází přibližně u 15 - 20 % z výše uvedených počtů. I to však stačí, aby tento problém denně zaměstnával praktické veterinární lékaře. A je třeba přiznat, že to není úkol nejvděčnější. Když už se poškození ledvin projeví celkovým onemocněním, jsou možinosti léčebného ovlivnění již značně omezené. Navíc onemocnění ledvin, jako jednoho ze životně nejdůležitějších orgánů, přináší újmu celému organismu. Ledviny mají v těle řadu nenahraditelných funkcí. Jejich základními úkoly jsou především odstraňování "odpadových" látek z těla a zahušťování moče. Ochabnutí těchto dvou funkcí se také projeví na zdravotním stavu psa nejdříve. Vedle toho však hrají hlavní roli v hospodaření solemi, v hormonální rovnováze a dokonce i ve tvorbě červených krvinek. Tedy úkoly obdobné jako u člověka. Však také pes posloužil vědcům jako model při základním studiu funkcí ledvin. Zaměříme-li se jen na první dvě základní funkce, tj. vylučování a zahušťování moči, jsou výpadky obou ve svém finále neslučitelné se životem. Důsledkem blokády vylučování je hromadění močových látek v těle a jeho pozvolná "otrava". Ochablé zahušťování moči vede pak k velkým ztrátám tekutin častým močením s následnou žíznivostí. Co pes vypije, to vzápětí vymočí. Jaké jsou příčiny onemocnění ledvin? Především ledviny fungují jako "filtr čistící krev" od nejrůznějších škodlivin, které pronikly do těla. Buď jsou to látky drážidivé až jedovaté nebo například bakterie a viry. Tyto škodliviny ledviny skrytě a pozvolna poškozují nebo jen prostě "zanášejí". Podobné následky mají přirozeně i záněty ledvin vzniklé prochladnutím beder a břicha zvláště u krátkosrstých plemen, onemocnění močového měchýře nebo i celková infekční onemocnění. S těmito nejrůznějšími škodlivými vlivy se pes může setkávat během svého života i při nejlepší péči majitele. Přirozeně při špatné péči je těch příležitostí mnohonásobně více. Zátěže ledvin se tak postupně sčítají a následkem je pozvolné skryté ubývání zdravé tkáně ledvin. Ledviny mají naštěstí i ke smůle obrovskou rezervní funkční kapacitu, kterou zapojují do činnosti náhradou za vyřazené části. Proto zjevné prvotní potíže nastanou se značným zpožděním teprve po vyřazení 50-70% tkáně ledvin z provozu. V tom je právě ta smůla, protože se o nemocnych ledvinách dovídáme vesměs pozdě pro zásadní léčebný zákrok. Proto také "onemocnění" psa přich: zdánlivě "náhle", avšak ve skutečnosti i po měsících či letech skrytého plíživého zánětu. O něco dříve než dojde k zřetelnému onemocnění, může probíhající poškození ledvin odhalit laboratorní vyšetření krvE. Tehdy bývá ještě značná šance proces na ledvinách alespoň zpomalit. Proto je laboratorní kontrola ledvin i běžnou součástí preventivní zdravotní kontroly (tzv. "genrického profilového testu") psů starší 6 - 7 let, kteří jsou nejčastěji postiženou věkovou kategorií. Je tedy rozhodné Iepší nečekat až pes začne chořet, chřadnot, zvracet, stále močit a pít. V časnějším stadiu vleklého zánětu ledvin Ize ještě využít pomoci úpravy diety, životního režimu eventuálně také antibiotik a pomocnych léků k přibrzdění procesu a tím i prodložení přijatelného života. Jiná pomoc jako např. použití "umělé ledviny" či dokonce transplantace ledvin jako u člověka, není pochopitelně dostupná. Ale pokud by se podařilo získat majitele starších psů pro občasnou laboratorní kontrolu funkcí led vin,. byl by i to velmi významný pokrok v péči o naše nejvěrnější přátele. Zaskočit by nás potom mohly jen prvotní prudké záněty ledvin, které jsou však v praxi mnohem vzícnější,než popsané vleklé záněty.   Nutná rekonvalescence. Prudký (akutní) zánét ledvin se hlásí výrazným celkovým onemocněním od začátku. Pes je skleslý, pohybuje se opatrně s nahrbeným hřbetem, který bývá i bolestivý, má horečku přes 39 °C, odmítá potravu, nemočí. Může dojít i k rychlému selhání ledvin se špatným koncem. Proto je třeba ihned zahájit razantní léčbu nejen k záchraně života, ale i k zamezení přechodu akutního zánětu v chronický s výše popsanými následky. V tomto okamžiku je i mimořádně důležitý průběh rekonvalescence. Zde spatřuji právě největší rezervy v laické i odborné péči. Jakmile se pes vykřeše z největších potíží a začne přijímat potravu, bývá považován za vyléčeného a zařazen do normálního režimu včetně třeba i výcviku, práce apod. Rekonvalescence po prudkém zánětu ledvin však běžně trvá řadu týdnů a má probíhat alespoň pod občasnou laboratorní kontrolou krve a moči. Do normálního životního režimu se má pes zapojovat pozvolna. To jsou předpoklady, že se prudký zánět ledvin plně vyhojí a nebude recidivovat či nepřejde do vleklého stavu. I v průběhu vleklého zánětu mohou nastat epizody prudkého zjitření. Příznaky bývají téměř stejně výrazné jako u prvotního prudkého zánětu. Rozdíl je jen v tom, že zde šance na úplné vyhojení není. Navíc často po takovém zjitření dochází ke skokovému zhoršení původního vleklého zánětu a přiblížiení okamžiku nástupu ledvinové nedostatečnosti. Příčina takových epizod bývá někdy zřejmá - prochladnutí, nadměrná tyzická zátž, prodělaná celková infekce aj., někdy bývá nevyzpytatelná. Proto je dobře předem vědět, že pes již nemá ledviny zcela v pořádku, abychom jej vyvarovali alespoň těch známých škodlivých zátěží.   Ani moc, ani málo. Zbývá zmínit ještě dvě aktuálnější příčiny poškození ledvin, které může přinášet psovi život s člověkem. Ta první přichází z nadměrné péče, ta druhá z nedbalosti. Nékteří majitelé štéňat, zvláště rychle rostoucích plemen, v upřímné snaze zajistit dobrý vývin kostry vhodí občas šténéti do tlamičky "lidské" tablety s vitaminem D nebo vápníkem. Brzy se ke své lítosti přesvědčí, že přece jen není tak docela pravda, že "co je dobré pro člověka, musí být dobré i pro psa". Masožravci jsou totii mimořádné citliví na předávkování vitaminem D a také nadbytek minerálií jim nesvědčí. Sám vitamin D způsobí zaplavení téla vápníkem uvolněným z kostí. V těchto situacích jsou opět ledviny nejvíce postižieným orgánem. Přebytečný vápník se vysrážií v jejich kanálcích a doslova je ucpe svými usazeninami. Následky vyřazení ledvin z funkce jiži trochu známe. Nedlouho po takovém "převitaminování" šténě ztrácí chuť k jídlu i k životu, zvrací, mívá zácpu, případné i nadměrně močí a pije. Nápadným příznakem předávkování vitaminem D jsou často porcelánově bílé oční spojivky i jiné sliznice v důsledku těžké chudokrevnosti. Její příčinou je zástava tvorby červených krvinek v kostní dřeni kvůli chybění hormonu erytropoetinu, který produkují zdravé ledviny. Tedy pozor - ani u vitaminů neplatí "čím více, tím lépe"! Druhým neštěstím pro ledviny psa může být i přímo lidská nedbalost. Jestli jste si někdy náhodné olízli prst při plnění chladiče auta nemrznoucí směsí, jistě víte, že je to tekutina sladká. Pokud se pes dostane ke kaluži vyteklé nebo dokonce nedbale vypuštěné nemrznoucí směsi z auta a vylíže ji, je to jeho jistá smrt. Etylénglykol je přímo "ledvinový" jed, který je zničí během několika minut či hodin. Tak rychle také nastupují přiznaky otravy: únava, slinění, zvracení, průjem, potácivý pohyb až záchvaty křečí a rychlé zhoršování celkového stavu. Ledviny jsou v tomto případě ucpány pro zménu šťavelanem vápenatým. I když protijedem je obyčejný alkohol, zachránce, i když to ví, si málokdy stihne být úspěšný. Takže druhý vykřičník: nepustit psa ke chladicí kapalině! Co tedy učinit pro zdravé psí ledviny?   1) Rozumně otužovat psa, aby se zchoulostivělý nedostal do zátěžových situací prochladnutím, 2) nezkrmovat zbytky kořeněných jídel a uzeniny, ani čokoláda není to nejlepší, 3) nepřekrmovat psa, zvláště dospělého, bílkovinnou potravou (maso, vejce, mléčné výrobky), která zatěžuje ledviny, 4) každé onemocnění s výraznéjším narušením celkového zdravotního stavu a odmítáním potravy důkladné i laboratorné došetřit s kontrolou stavu ledvin, 5) každé onemocnění, zvláště infekční, včas a důsledně léčit a doléčit, 6) staršímu psovi namísto pamlsků dopřát alespoň 1x za rok laboratorní kontrolu stavu ledvin.

---

---