Úvodní strana Odborné články Diagnostika šedého zákalu v domácích podmínkách

V minulém článku, který vyšel v letošním (2004) srpnovém čísle tohoto časopisu, jsme se věnovali problematice operace šedého zákalu u psa z hlediska efektivity zákroku a posouzení techniky operace. Závěrem článku jsme konstatovali, že pokud má být operace úspěšná, je vhodné ji provést přiměřeně brzo, ještě před vznikem zralé a velmi tvrdé katarakty. V tomto článku se naučíme, jak rozpoznat počínající šedý zákalu svého psa v domácích podmínkách.

Vývoj onemocnění Šedý zákal jako onemocnění začíná obvykle zkalováním okrajových částí čočky. Tyto části nejsou pro vidění důležité, takže počínající stadia šedého zákalu kvalitu vidění příliš neovlivňují. Onemocnění však takto nekončí, během vývoje zákalu se postupně zkalují další a další části čočky a zákal postupuje k jejímu středu. V tomto okamžiku dochází k postupnému zhoršování vidění. Jakmile šedý zákal postoupí až do středu čočky, dojde k výraznému narušení jejího metabolismu a čočka se kompletně zakalí. Uvnitř čočky dochází k rozpadu jejího obsahu, který zůstává uzavřen v pouzdru. Za této situace už oko prakticky nevidí, pouze vnímá rozdíly mezi světlem a tmou. Šedý zákal takto přechází do stadia zralé katarakty. V tomto stadiu se do čočky ukládají soli vápníku, čočka získává křídově bílou barvu a stává se velmi tvrdou. Naopak její pouzdro začíná být křehké a závěsný aparát, který ji drží v oku na svém místě, je také narušen. Za této situace dochází často k samovolnému odtržení čočky a jejímu pádu buď do sklivce nebo hůře do přední komory oka, kde může velká čočka vyvolat akutní záchvat zeleného zákalu (glaukom). Tento stav, není-li okamžitě proveden chirurgický zákrok, který spočívá v odstranění čočky z oka, vede ke ztrátě funkce oka tj. slepotě. Ve stadiu zralé katarakty se čočka operuje obtížně, protože její závěsný aparát a pouzdro jsou velmi křehké a obsah čočky velmi tvrdý. Operační zákrok bývá kvůli vysoké tvrdosti jádra podstatně delší a během i velmi šetrně prováděné operace mohou vzniknout v pouzdru nechtěně velké trhliny nebo se celá čočka utrhne a spadne do sklivcového prostoru. Když k tomu dojde, šedý zákal je sice z optické osy oka odstraněn, ale do oka nelze implantovat novou umělou čočku. Pokud se tedy pro operaci rozhodneme, je vhodné provést ji včas, ještě před vznikem zralé katarakty. Operace je pak snazší a pooperační výsledky lepší. Proto je velmi důležité rozpoznat šedý zákal v počátečním stádiu. Stanovení diagnozy, pokud je čočka křídově bílá, je obvykle snadné. Zornice oka, která má normálně šedočernou barvu, najednou zbělá a její barva je šedobílá, bílí až křídová. Problém s viděním poznáme už podle chování. Pes s pokročilým šedým zákalem má problémy s orientací, naráží při průchodu dveřmi, na vycházce zakopává o obrubníky a o malé nepohyblivé předměty nejeví zájem. Počáteční stadia katarakty, kdy je čočka zkalená pouze zčásti, se rozpoznávají hůře. Chování psa se nemusí podstatně měnit (zejména u starších zvířat s omezenou pohyblivostí) a na oku a v zornici nezkušený majitel také mnoho nepozná. To je také bohužel důvod, proč u psů operujeme šedý zákal převážně ve stadiu zralé katarakty, kdy je operační výkon techniky náročnější. Naštěstí existuje jev, který nám počínající snížení průhlednosti čočky odhalí a umožní tak rozpoznat i počínající stadia katarakty. Tento jev se u lidí označuje jako červený reflex. Červený reflex Tímto pojmem označují humánní oční lékaři stav, kdy při speciálním osvitu oka dojde k zčervenání jinak šedočerné zornice. Červený reflex je všem dobře znám z fotografií za šera s použitím blesku. Při fotografování ve tmě s použitím blesku, pokud se fotografovaná osoba se dívá do objektivu, jsou mnozí amatérští fotografové nemile překvapeni červeně zářící zornicí fotografovaných lidí. Tento jev je normální u zdravého oka. Vzniká odrazem paprsků světla, které dopadají do oka, od sítnice. Pro vyvolání tohoto jevu je však nutné, aby osvětlení oka bylo tzv. koaxiální, tj. pohledová osa na oko a zdroj osvětlení měly prakticky identickou osu. Toto je splněno u fotoaparátů s bleskem integrovaným vedle objektivu a je to také důvod, proč červený reflex u člověka nevybavíme baterkou – nemůžeme mít v jednom bodě své oko, kterým pozorujeme nemocného a zároveň tam mít baterku. U psů a koček má reflex jinou barvu než červenou a jeho vyvolání je snazší. Je to způsobeno další vrstvou sítnice, kterou člověk nemá. Tato vrstva se nazývá tapetum lucidum (zkráceně tapetum) a přímo v oku odráží dopadající světelné paprsky nazpět. Díky tomuto dvojímu průchodu světla sítnicí mají tito živočichové vysokou schopnost vidět i při minimálním množství světla – nikoli však v úplné tmě. U psů je tapetum vytvořeno zcela nebo jen zčásti nebo není vytvořeno vůbec a proto má reflex od pozadí u psů barvu od zelené přes žlutozelenou až po růžovou. Proto jej nenazýváme červený reflex, ale reflex očního pozadí (někdy též tapetální reflex). Reflex očního pozadí je pro humánního i veterinárního oftalmologa důležitý indikátor a pomocník, takže mnohé oftalmologické přístroje jsou konstruovány tak, aby vybavení červeného reflexu umožnily. Typickým příkladem je oftalmoskop a oční operační mikroskop. Reflex od očního pozadí je důležitým indikátorem transparence (čirosti) optických cest. Pokud nelze reflex vybavit, některé části oka v optické ose jsou zkalené a na pozadí nedopadá světlo. Nejpravděpodobněji se jedná o počínající šedý zákal. (Zralý šedý zákal to nebude, ten lze poznat podle bílé zornice). Vyšetření psa v domácích podmínkách V následujících odstavcích si popíšeme, jak v domácích podmínkách vyšetřit oči psa při podezření na šedý zákal. Nepotřebujeme k tomu žádné speciální vybavení, vše je obvykle dostupné v každé domácnosti. K vyšetření budeme potřebovat: · temnou místnost · lampičku s bodovým osvětlením · malé kapesní zrcátko Lampička je nejvhodnější taková, která užívá jako zdroj světla bodovou 12 V halogenovou žárovku. Zrcátko je vhodné ploché a hranaté. Při vyšetření postupujeme podle těchto pěti bodů: 1. Psa usadíme do zatemněné místnosti tak, aby se nám díval do očí. 2. Za hlavu mezi uši mu umístíme lampičku nakloněnou tak, aby nám svítila mezi ušima psa přímo do očí. 3. Před obličej si umístíme zrcátko a světlo lampičky odrážíme psovi přímo do očí, přitom oči psa pozorujeme těsně nad okrajem zrcátka. 4. Pokud vše děláme správně, pak se oči psa rozzáří žlutozeleně (případně zeleně či růžově). 5. Pokud se nerozzáří, má pes šedý zákal nebo vyšetření provádíme špatně. V tom případě začneme od bodu 1. Napoprvé se nám rozzáření zornice asi nepovede. Pokud se reflex opakovaně nedaří vybavit, zkontrolujeme si, zda neděláme tyto obvyklé chyby: · v místnosti není dostatečné šero (až tma) – pes má úzké zornice · pes se dívá jinam než nám do očí · my se nedíváme těsně přes horní okraj zrcátka, které máme těsně před očima Pro úspěšnou operaci šedého zákalu je vhodné, aby byl zákrok proveden zkušeným chirurgem a navíc včas. V tomto článku jsme se pokusili popsat způsob, jak provést základní vyšetření šedého zákalu v domácích podmínkách. Pokud ale reflex od pozadí nevybavíte a propadnete panice, že váš pes je nemocný, nezoufejte. Pravděpodobnost chybného postupu při prvním pokusu o vyšetření je poměrně vysoká. Tímto způsobem orientačně zjistíte, zda by váš pes mohl mít šedý zákal. Definitivní diagnózu musí vždy určit veterinární lékař, který má zkušenosti s vyšetřováním očí, nejlépe specialista – oftalmolog. Celý postup i s obrázky je popsán na našich webových stránkách WWW. PES-OKO.CZ Práce je dílem dvou autorů: MVDr.Tomáše Vlacha a MUDr.Jiřího Korynty

---

---