Úvodní strana Odborné články Akutní břišní stavy

Termín „akutní břicho“ je užíván k popisu klinického syndromu, vznikajícího často z více příčin a charakteristického náhlým nástupem intenzivní břišní bolestivosti a dalšími příznaky včetně šoku, zvracení, průjmu, změnami v peristaltické aktivitě, horečce, nechuti k jídlu a poruchami v dýchání. Pokud je určena tato diagnóza, je často nutné okamžité zavedení podpůrné terapie k záchraně života pacienta. Rozhodnutí o tom, jak postupovat, je možno provést pouze na základě přesného stanovení diagnózy. Pro její přesnost jsou základní laboratorní a rentgenologická vyšetření. Akutní břišní stavy mohou být většinou rozděleny do tří skupin a u každé jsou určeny typické léčebné postupy. 1/ Nitrobřišní změny, obvykle vyžadující chirurgický zákrok po vhodné resuscitaci a stabilizaci. 2/ Prvotní zdravotní či chirurgické problémy, které nevyžadují okamžitý chirurgický zákrok 3/ Zdravotní a chirurgické stavy, které simulují akutní břišní onemocnění. Okamžité vyšetření pacienta Klinik by měl být schopen rychle rozeznat, které okamžité zákroky musí být provedeny. Základní vyšetření zahrnují posouzení postoje pacienta, barvy sliznic, srdeční činnosti, kvality pulsu a dýchání a reakci na palpaci břicha. Pokud je pacient v šoku nebo krvácí, je nutno zavést podpůrnou terapii ihned a detailnější vyšetření odložit. Anamnéza Je vždy první a často nejdůležitější pomocí při diagnóze. Měl by být posouzen věk, pohlaví, prostředí, nástup a trvání příznaků. Je důležité zjistit, zda byl nástup příznaků spontánní, či následoval po traumatu. Příznaky mohou zahrnovat akutní břišní bolestivost, nafouknutí, zvracení, průjem, slabost či kolaps. Popis nás může upozornit na možnou příčinu – u mladých zvířat častěji dochází k polknutí cizího tělesa, vsunutí střeva nebo virovému zánětu střeva. Akutní břišní stavy u dospělých jedinců zahrnují: dekompenzované chronické infekce, záněty slinivky břišní, cévní obturační onemocnění a obturační onemocnění střeva nebo změnu polohy břišních orgánů, způsobenou např. tumorem. Starší, obézní feny mají zvýšené riziko zánětu slinivky. Kočky mají zvýšenou tendenci ke spolknutí lineárního cizího tělesa (niti), kdežto psi s hlubokým hrudníkem, jako dogy, vlkodavové a irští setři inklinují ke vzniku syndromu volvulu a dilatace žaludku. Němečtí ovčáci, labradoru a zlatí retrívři trpí zase častěji na nádorová onemocnění sleziny. Znalost předcházejících anamnestických údajů, jako je vystavení infekčním onemocněním, trauma nebo předcházející chirurgický zákrok (který může ukazovat na paralytický ileus nebo obstrukci, způsobenou srůsty) je též velikou pomocí. Chronický úbytek tělesné hmotnosti může poukazovat na nitrobřišní nádor. Přejedení či pozření zmražené nebo zkažené potravy může předcházet vzniku syndromu dilatace a volvulu žaludku a akutní hemorrhagické gastroenteritidě. Předchozí výskyt mastocytomu a léčba kortikosteroidy či nesteroidními protizánětlivými léky, zvyšuje riziko gastrointestinálních vředů. Možnost otravy je často klíčová část anamnézy. Pro stanovení diagnózy je klíčové fyziologické vyšetření, vyšetření břicha (radiologické a ultrasonografické) a klinické laboratorní vyšetření. Existuje řada nitrobřišních změn, které lze obtížně odhalit i s použitím výše uvedených vyšetření. V některých případech, pokud jsou příznaky a výsledky vyšetření nejasné, či se příznaky znovu vrací se zvýšenou intenzitou, je nutno provést diagnostickou laparotomii. Léčba pacientů s akutními břišními stavy by vždy měla vést k úpravě a zlepšení příčiny. Přesto existují jisté základní principy pro všechny pacienty. Je to léčba šoku, antimikrobiální terapie, zajištění dostatečného okysličení tkání a ochrana žaludeční slizniční bariéry.

---

---